Také věčně zápasíte s otázkou, nakolik ten mobil, tablet nebo telka dětem škodí? Jenže někdy prostě chcete mít klid, dáte jim mobil a pak si to třeba vyčítáte?
Digitální svět médií. Nová, rychle se vyvíjející oblast, ve které se naše děti jako první generace pohybují od malička. A jako všechno nové, i svět médií vyvolává obavy především ve vztahu k našim nejmenším. Mám děti ve věku 3 a 5 let a skoro denně řeším, jestli jim můžu pustit pohádku a jaký to bude mít dopad, když u ní stráví třeba hodinu, dvě.
Z jedné strany se na mě valí absolutně zamítající postoje, že dítěti by neměla přijít do ruky žádná elekronická média alespoň do deseti let. Z druhé strany se zas setkávám s názory, že se médií bojíme zbytečně a děti by naopak měly jít s dobou.
Kdysi prý Sokrates říkal o písmu, že díky tomuto vynálezu zapomeneme, kým jsme, a budem pouze přebírat externí názory a informace (1).
Máte pocit, že se tak stalo?
Myslím, že je třeba si připustit, že pokud se nechceme odstěhovat do roubenky na Aljašce a žít tam z vlastních zdrojů, žijeme a budeme žít v digitálním světě. A že na tom vlasně není nic špatného. Naopak. Máme k dispozici ohromné množství informací, na jednom mobilu můžeme telefonovat, vyřizovat emaily, nakupovat, poslouchat hubu, spravovat své podnikání nebo se vzdělávat a bavit. Možností je nepřeberně. Na většinovou dospělou populaci mají média z mého pohledu pozitivní dopad. A kdo má skolny k závislosti, může se jednat o alkohol, cukr nebo třeba videohry. Je to hodně o charakteru a síle vůle.
Jak je to ale s malými dětmi? Do jaké míry je třeba je chránit?
Jelikož je toto téma pro mě důležité, nechci si pořád jen sama v hlavě analyzovat pro a proti. Radši si nechám poradit od odborníka, kterému věřím a se kterým mám navíc možnost probrat problematiku osobně. Takovým člověkem je pro mě paní Alžběta Hlásková (2). Již dva roky chodím na její semináře o výchově a rodinných vztazích a tento víkend jsem spolu s ní a dalšími rodinami odjela na rodinný pobyt, kde jsme měli dostatek času diskutovat o tom, co nás trápí. Mluvilo se i o médiích a já bych vám teď ráda předala její pohled, protože mi dává smysl.
Nejprve je důležité si položit otázku: "Proč dětem pouštím televizi nebo je nechávám hrát si na mobilu?" Odpověď většinou zní: "Protože chci mít chvilku klid." A v tom je ten hlavní problém vlivu médií na malé děti. Když dítěti čteme pohádku, jsme u toho s ním. Přiznejme si, že některé pohádky jsou dost drastické a emotivní. Citlivé děti mohou panicky reagovat i na Krtečka. Pokud je u dítěte dospělý člověk, může vycítit emoci dítěte a hned na ni reagovat. Může dítěti vysvětlit, co se v té pohádce vlastně děje a dítě tak ujistit, že je všechno v pořádku.
Mozek dítěte v raném věku totiž neumí rozlišit reálnou emoci od nereálné. Děti opravdově fyzicky prožívají to, co se děje v pohádce!
Proto je přítomnost rodiče a jeho kontrola nad obsahem toho, co se malému dítěti dostane pod ruku, naprosto zádsadní. Americká pediatrická akademie navíc doporučuje omezit dětem do osmi let koukání do obrazovek všeho druhu na jednu hodinu denně.
Nebylo by tedy lepší minimálně v předškolním věku děti od obrazovek zcela oddálit? Pokud Vaše dítě již mobil a televizi zná, bude to dost těžké. Zkusit to můžete. Můžete ale používat média uvědoměle a minimalizovat tak jejich negativní efekt, jako je špatný obsah, závislost a nedostatek pohybu. Nabízím vám k tomu několik tipů od paní Alžběty:
1. Pouštějte dítěti pohádky na DVD přehrávači, kde je jasně ohraničený konec pohádky. Pouštět přes YouYTube má nevýhodu v tom, že jeden příběh navazuje na druhý a dítě se pak chce koukat dál a dál a vytváří se tím závislost.
2. Dopředu se dohodněte na čase nebo počtu dílů, na které se bude koukat. A dodržte to! Zároveň byste se měli snažit docílit toho, aby to bylo dítě, kdo aktivitu ukončí a přístroj samo vypne.
3. Nabídněte dítěti na výběr z pohádek/her, jejichž obsah znáte a nemáte s ním problém. Dítě má možnost svobodné volby a nemusíte se s ním dohadovat, že zrovna tohle video je úplná blbost.
4. Koukejte se na pohádku s ním a komentujte, vysvětlujte, co se tam děje, povídejte si o jednotlivých hrdinech a ptejte se dítěte, jaká postava se mu líbí/nelíbí a proč. Děti často vnímají děj jinak než dospělí a Vy tak můžete odhalit případné špatné vzorce, které by dítě z pohádky přebíralo. Důležitý je také fyzický kontakt s dítěm, který vám umožní vnímat jeho napětí a v případě neklidu ho obejmout nebo pohladit.
5. Nechte dítě samotné pouze u takové pohádky, kterou jste s ním již dobře probrali podle předchozího bodu.
6. Dbejte na časovou vyváženost hrubé motoriky (běhání ideálně venku), jemné motoriky (kreslení, stavění, modelína...) a času stráveného u obrazovky. Pokud je dítě celé dopoledne ve školce, kde trénuje většinou tu jemnou motoriku, odpoledne se vyřádí na hříšti, tak pak nevadí, když se půl hodiny bude doma koukat na pohádky nebo hrát na mobilu.
7. Vybírejte kvalitní vzdělávací videa a aplikace. Osobně se mi líbí angličtina WOW! English TV (poud nemáte zakoupeno DVD, dá se pouštět na YouTube, ale pozor na závislost ;-)). Z mobilních aplikací je dobrá Lipa Land, Intellecto Kids, Happy Glass, Love Balls nebo různá bludiště. Budu ráda i za vaše tipy!
Pokud máte rádi věci hezky organizovné a strukturované, můžete vyzkoušet Family Media Plan vytvořený Americkou pediatrickou akademií. Jejich aplikace vám pomůže vytvořit rozpis využívání médií přímo pro vaši rodinu podle věku dětí. Rozpis můžete nastavit s dítětem a pak vyvěsit doma jako závazné pravidlo. Vyhnete se tak věčnému dohadování :-).
Jak je to už se vším, i média jsou dobrý sluha, ale špatný pán. My jsme rodiče a máme zodpovědnost za své děti do té doby, dokud nebudou připraveny od nás tu zodpovědnost převzít. Jsme to my rodiče, kdo nastavuje hranice. A je to dítě, kdo se bude stále snažit naše hranice testovat. V našem případě může jít například o časovou hranici hraní na telefonu. Naučme se stát pevně ve své roli a vlídně, bez agrese a zbytečných emocí dítě bezpečně vést světem, i tím digitálním. To je můj cíl, ke kterému vzhlížím. Občas se zadaří, občas také ne. Ale vědět, kam směřujeme, je základní kámem úspěchu.
Zdroje:
(1) Mgr. Markéta Zezulková, PhD., MA, PGCE, FHEA, přednáška na téma "Podpora dětí v mediálním a digitálním světě", Konference dětské psychologie, Praha 2019
(2) www.hlaskova.cz